Bolesti zad vyřazují z práce ročně stále více zaměstnanců. Zaměstnavatelům se to pořádně prodraží
Bolesti zad sužují nejen ty pracovníky, kteří jimi přímo trpí, ale také jejich zaměstnavatele. Dorzalgie čili bolesti zad totiž tvoří jednu z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti, a toto číslo setrvale roste. Zaměstnavatele přitom stojí každý nemocný pracovník desítky tisíc korun měsíčně. Řešení je přitom snadné: umožnit zaměstnancům, aby při práci nemuseli sedět a hrbit se.
Nemoci svalové a kosterní soustavy tvoří spolu s chorobami dýchacího ústrojí vůbec nejčastější příčiny pracovní neschopnosti. Vyplývá to z analýzy společnosti Aktispol, která se nabízí firmám služby profesionálních fyzioterapeutů a trenérů. V celkovém objemu dnů strávených v pracovní neschopnosti dosahují nemoci pohybového aparátu dlouhodobě prvenství a v roce 2011 činil jejich podíl na počtu prostonaných dní téměř 30 %. Ve srovnání s ostatními nemocemi se navíc neduhy svalové a kosterní soustavy vyznačují dlouhou průměrnou dobou trvání, a tedy i nákladů na stonajícího zaměstnance. Zatímco stát dříve platil zaměstnanci nemocenskou nebo podnikům refundoval náklady na nemocné zaměstnance, dnes musí zaměstnavatel platit prvních 21 dní „náhradu mzdy“ bez možnosti refundace.
Bolí vaše zaměstnance záda? Připravte se na tříměsíční absenci!
V roce 2011 činila průměrná doba pracovní neschopnosti, vzniklé z nemocí pohybového aparátu, alarmujících 69 dnů. To je doba rovnající se dvěma a jedné třetině měsíce, a přepočteno pouze na pracovní dny (tzn. 20 dní/1 měsíc) dokonce více než třem měsícům absence! Oproti roku 1980 narostla průměrná délka pracovní neschopnosti, kterou zapříčinila nemoc pohybového aparátu, na trojnásobek. Z této skupiny onemocnění se na pracovní neschopnosti nejvíce podílí právě dorzalgie čili bolesti zad.
Zdroj: www.aktispol.cz
Zbavte své zaměstnance bolestí zad tím nejpřirozenějším způsobem
Problémy, které má se zády stále větší procento populace, inspirovaly mnoho výrobců tzv. zdravotních židlí, aby svými výrobky zaplavili trh. Záruku „zdravého sezení“ dnes nabízejí reklamy v časopisech a na webech se zdravotní tematikou, ale také mnoho dodavatelů standardního interiérového nábytku se dnes ohání nejrůznějšími certifikáty a potvrzeními o zdravotní nezávadnosti. Sebelépe konstruovaná ergonomická židle či křeslo však nikdy plně nenahradí tu nejpřirozenější polohu při práci – obyčejné stání. Pokud tedy chcete účinně předcházet bolestem zad svých zaměstnanců, umožnit jim posílit svaly, zlepšit krevní oběh i dýchání, a navíc pálit kalorie během samotného výkonu práce, měli byste jim pořídit do kanceláří spíše výškově nastavitelné stoly. Ty umožňují pracovat ve stoje i v kanceláři, na počítači, při psaní, rýsování či kreslení, v laboratoři apod. – tedy všude tam, kde to až donedávna nebylo možné. Práce ve stoje u výškově nastavitelného stolu je ostatně trendem posledních let a v zahraničí se nyní stále častěji objevují i hromadné „stand-up“ konference, obchodní jednání či porady vrcholného managementu. Pracovat bez bolesti zad zkrátka chtějí živnostníci na volné noze a obyčejní úředníci, stejně jako top manažeři globálních společností. Pro zaměstnavatele je navíc pořízení výškově nastavitelného stolu efektivní investicí, která se mu mnohonásobně vyplatí v případě jednoho každého zaměstnance.
